Příběhy skutečných lidí

08/04/2021

Ačkoliv je výzva 10 000 kroků primárně výzvou osobní, nikdo z nás se neubrání čas od času otevřít žebříček s výsledky. První místa obsazují lidé s přezdívkami jako Klokan, Libča, Jakulda, Habibi, Koko a další. Při bližším prostudování jejich výkonů to svádí pochybovat o jejich skutečnosti. Nám to také nedalo a tak jsme oslovili prvních deset (4. 4. 2021), ať se podělí o svůj příběh.

KLOKAN z Šestajovic (211 b a 245 km k 8.4.)

Za pár měsíců budu čerstvým důchodcem a podle toho vypadá i můj zdravotní stav. Řadu let se léčím na CHOPN (chronická plicní nemoc pozn. red.) a lékaři mi teď navíc diagnostikovali nemoc srdeční chlopně, což u mě vylučuje běh a posilovnu. Zbývá tedy chůze. Když to šlo, vyrazil jsem občas na nějaký turistický pochod. Kvůli pandemii ale už rok nic nebylo a jenom se válím.

Jsem totiž velmi líný člověk a ospravedlňuji si to věkem. Výzva 10 000 kroků mně zaujala hned na první pohled. Hlad po pohybu byl po roce sice velký, ale lenost byla větší, zvláště když mám teď dovolenou.

Je to naprostá volnost pohybu, která se nedá ničím nahradit. Pokud jde o ty výkony, není to nic světoborného. S oblibou si v poslední době říkám: “Startuji za kategorii zdechlin.“

JAKULDA z Mníšku pod Brdy (205 b a 200 km k 8.4.)

Zdravím všechny Jsem čerstvý šedesátník z malé vísky pod úpatím Hřebenů Brd. Pracuji jako Helpdesk IT již více než rok na Home office. Zpočátku mě výzva 10 000 kroků denně příliš nezaujala, protože tato porce je pro mě denní záležitostí již několik let. Každý pejskař , který má doma více člennou smečku , ví o čem je řeč. Nakonec jsem se rozhodl podpořit náš mladý a příliš hubený tým SK Zahořany a ukecali jsme k tomu i několik našich starších. Vytvořili jsme tedy mix mládí a zkušeností , běžců i chodců, hubeňourů a těch ostatních. Naším mottem vždy bylo legrace, pohyb , zábava a sportujeme abychom si udělali žízeň. Každý výlet ba měl být proložen nebo ukončen posezením v příjemné hospůdce a nejlepší ionťák je studená dvanáctka. Po víkendu se snad dočkáme. Tak na lepší zítřky .

HABIBI z Českých Budějovic (193 b a 183 km k 8.4.)

Nejsem člověk, co rád cvičí, miluji hlasy ptáků, zvuky přírody, slunce, teplo, šumění stromů. Pokud tohle chci vnímat a poslouchat, musím si dojit do lesa, k rybníkům, prostě tam kam mě nohy zanesou.

Nebyla jsem aktivní člověk, nebavilo mě chodit, raději jsem si všude dojela autem. V životě ale přijdou změny, a tak vše začalo i u mě. Můj přítel je velice aktivní člověk, který tráví dny pohybem, chodí pravidelně každý den na procházky, jezdí na koloběžce, na kole – prostě fajn chlap do nepohody. Jen mu chyběl parťák, a tak jsem začala být jeho parťačkou, dneska nevynecháme den procházky ať už prší nebo sněží. Minulý měsíc jsme ušli přes jeden milión kroků. Doufám, že naše kroky budou navždy společné a poznáme nová krásná místa, a super lidi.

KOKO z Prahy 5 a týmu Prokopská běhna (172 b a 125 km k 8.4.)

Nemám problém se představit a ukázat, jakej jsem sádelňák. Pravda je, že si po mnoha letech z toho nic nedělám a nejspíš mezi top 10. už moc dlouho nebudu. Když vidím, jak tam kluci sázejí ty kilometry, tak to zcela nechápu. Já jsem včera 75 minut před prací šlapal a po práci 3 hodiny a měl jsem toho plný zuby a byl jsem rád za 30 000 kroků. A ti nejlepší běhají půlmaratony a denně nachodí 40 km. To nedám. Chci všem človíčkům, kteří mají vysoké BMI popřát hodně zdraví a hodně výdrže, každý krok, který uděláme se počítá a vždy mám radost za každého sportíka, který maká v duchu fair play.

KARL VON ze Slaného (170 b a 199 km k 8.4.)

Do této akce jsem se zapojil hlavně z důvodu, že již několik let jsem pohybově aktivní kvůli svému věku 63.let. Díky pohybové aktivitě si udržuji relativně slušnou fyzickou kondici. Včera jsem si stanovil dost tvrdý cíl, ale zvládl jsem ho....... Je pravda, že poslední čtyři kilometry, už jsem šel jen silou vůle. Ale to je smyslem této akce, ne? Donutit se k pohybu a „netloustnout“. Někteří jsou opravdu borci, ujdou i 60 km, ale to se v pohodě dá stihnout svižným tempem za 10.hodin. Já už si ale dávám i 20minutové přestávky, to je doufám povoleno!? :) Dnes půjdu také, ale asi si dám lehčí a kratší trasu, docela jsem se včera přetáhl....

IVEK z Mníšku pod Brdy a týmu Osada Půlnoční (167b a 122 km k 8.4.)

Jsem obyčejný člověk a amatér, žádný závodník, co dělá 60 km denně. Nejsem také žádný sportovec, ale chlap, co má rád pivko, jídlo a ženy :)

VĚK NENÍ PŘEKÁŽKA

Jako organizátory nás mile překvapilo, kolik lidí v pokročilém věku se výzvy účastní. Padesát účastníků a účastnic je starších 70 let a z toho čtyři (dvě ženy a dva muži) mají dokonce přes 80 let. Jednou z takových účastnic je také paní Marta - Babrlinka z Prostějova, více o jejím příběhu se můžete dočíst ZDE.

Někteří z aktivních sedmdesátníků dokonce ještě stále běhají jako náš ambasador Rostislav Kovář - Chodec z Olomouce.

ŘADA INSPIRATIVNÍCH LIDÍ

Je nám jasné, že na sociálních sítích jako je Facebook nejste zdaleka všichni, ale i přesto se v naší uzavřené skupině pro účastníky výzvy 10 000 kroků sešla celá řada inspirativních lidí.

Příkladem mohou být příběhy účastníků jako je Petra (která váží o něco víc než by chtěla), Michal (začínající běžec) nebo Marťa (máma stále v pohybu).

Sdílejte i své zážitky s plněním výzvy na Facebooku nebo na Instagramu s #Desettisickroku