Nohy jsou po srdci nejzatěžovanějším orgánem, říká podiatrička Marie Součková

Jak důležitá je chůze a pohyb po nohách obecně pro náš život a zdraví?

Pohybová aktivita je důležitou součástí zdravého životního stylu a nejzdravějším pohybem je právě chůze. Naše doba se nese ve znamení trávení volného času u televize nebo počítače, dlouhodobým sezením ve škole a v zaměstnání a využíváním maximálně dostupných dopravních prostředků i na krátké vzdálenosti. Vlivem nedostatečné pohybové aktivity s nevhodnými stravovacími návyky se daleko více vyskytuje nadváha a obezita, a to v takové míře, že se hovoří o pandemii. 

V čem je chůze tak prospěšná?

Je prospěšná pro osobní pohodu, vede ke zvýšení odolnosti vůči stresu a v neposlední řadě ke zlepšení kvality života. Chůze zatěžuje celý pohybový aparát. Záleží hlavně na stylu a rychlosti, kterou zvolíme. Pokud příliš nechodíme, je dobré pohybový aparát postupně adaptovat na zátěž a prodlužovat tréninky.

Z nohou vychází stoj, chůze i běh. Jakou roli hrají nohy v našem zdraví?

Nohy jsou po srdci druhým nejvíce zatěžovaným orgánem a jejich funkce je daleko větší, než si mnohdy uvědomujeme. Benefity se projevují nejen na našem srdci a vysokém tlaku, ale rovněž na celkové konstituci a kondici. Významnou roli hraje chůze při léčbě depresivních poruch, vede také k posílení imunity.

Jak by měla vypadat správná péče o nohy?

Nohy jsou naším vlastním "dopravním prostředkem", a proto si zaslouží pravidelnou péči - každý den správný hygienický režim, pravidelné stříhání nehtů se správným tvarem, u velice potivých nohou i výměna nejlépe bavlněných ponožek dvakrát za den, používání přípravků v péči o pokožku a hlavně nošení obuvi s přirozenou prodyšností a k účelu, ke kterému má sloužit. Pokud se vyskytnou problémy, měli bychom své nohy svěřit do rukou odborníků - pedikérkám, které díky svojí erudici nohy správně ošetří.

Jak časté jsou vady nohou a čím jsou způsobeny? Je to pouze špatným výběrem bot, nebo i jinými faktory?

Zhruba 85 % populace má nějaké problémy. Jednak je to vlivem nárazového přetížení zdravé nohy, špatným obouváním, špatnou technikou chůze nebo nadváhou. Na problémech se ale mnohdy podílí přenesená bolest v jiné etáži pohybového aparátu nebo vrozená vada. Obuv hraje určitou roli, zvláště pokud ji nepoužíváme k účelu, ke kterému byla zhotovena.

Například sportovní obuv používáme celodenně, mnohdy ji nezavazujeme, pak je nepadnoucí, noha v ní není řádně ukotvena a po delším zatěžování se objevují bolesti palců, na plosce, patě, v achilovce, lýtku a daleko výše.

Existuje proti vadám prevence?

Prevence je od narození. Rodiče by měli dávat pozor na velikost dupaček, nedávat dětem ponožky, které se jim zarývají do kotníků a nedávat jim boty, když ještě samy nechodí. Důležité je ponechat dítěti přirozený vývoj a nepomáhat k předčasnému stoji nebo držení za ručičky a nucení k chůzi. Vše má svůj čas.

V pozdějším věku je třeba dbát na správnou délku obuvi. Děti mají vyšší práh bolestivosti a neřeknou, že je bota tlačí. Mnohdy skrčí prstce a nosí obuv i malou. Proto je nutné pravidelně sledovat délku chodidel a tvaru prstců.

Jak by měla vypadat správná obuv, která zajistí nohám bezpečí a stabilitu?

Obuv by měla být padnoucí. U dětí lehká, ale s pevnou patou a flexibilním podešvím, z přírodních materiálů, s optimální výškou a tvarem v přední části, aby se prstce nestlačovaly a nedeformovaly. Je třeba pamatovat na nadměrek, který u dětí činí patnáct milimetrů od nejdelšího prstce. Dětská noha je ráno kratší o sedm až osm milimetrů a v průběhu dne se vlivem zátěže prodlužuje. Těsná obuv následně vede k problémům.

Po ukončení růstu noha sice neroste, vlivem zátěže, přibývajících let a chorob se noha prodlužuje a rozšiřuje a není tak neobvyklé, že u plochonoží dochází k prodloužení zhruba o dva až tři milimetry a u nohy klenuté o jeden až dva milimetry.

Nejdůležitější je zvyknout si nosit obuv jen za účelem, pro který  je zhotovena - společenskou obuv na společenské události, sportovní na sport.

Chodíme “technicky” správně, nebo je ve společnosti rozšířen špatný styl chůze? Jak by měla chůze v ideálním případě vypadat?

Hodně lidí má při chůzi ruce v kapsách nebo za zády. Proto se zvláště u starších osob doporučuje norská chůze (nordic walking) s holemi. Norská chůze vede k navození správného stylu chůze a k odlehčení zátěže o třicet procent váhy těla a přenosu na dolní končetiny. Ideální je v horském terénu, kdy při chůzi z kopce vlivem gravitace nejvíce přetěžujeme kolena.

Jaká rizika a benefity v sobě ukrývá výzva 10 000 kroků, během níž se účastníci snaží překonat sami sebe a chodí více než obvykle?

Pro běžného člověka je to celkem normální režim. U osob, které ujdou za den pár kroků, by se mohly objevit bolesti v přetížení. Každý by měl své síly dobře odhadnout a pokud skutečně během dne ujde jen pár kroků, tak postupně přidávat po pár krocích denně. Nic se nemá dělat nárazově. Rovněž nedoporučuji tuto výzvu lidem s akutními problémy a v doléčování po nich.

MUDr. Marie Součková

MUDr. Marie Součková je primářkou Lékařského podiatrického centra v Praze s 45letou lékařskou praxí. Má atestace z ortopedie I. a II. stupně a z veřejného zdravotnictví. Absolvovala certifikované kurzy z rehabilitace, fyziatrie, myoskeletální medicíny, lymfologie, sonografie a ortopedické protetiky. Působí jako pedagog v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, kde zavedla vzdělávání lékařů v podiatrii. Byla prezidentkou České podiatrické společnosti, nyní je jejím čestným členem. Je členkou řady odborných organizací, stále ještě aktivně přednáší, recenzuje a přispívá do řady odborných časopisů a médií. Spolupracuje a hlavně podporuje neziskové organizace. Mezi její koníčky patří kultura, četba a cestování.