Rozhovor se sadařem Ing Tonym Skřipčákem o stavu zeleně ve městech

Podzim hýří všemi barvami a zásluhu na tom mají hlavně stromy. Mohutné rostliny produkující kyslík, zajišťující stín a ochlazující planetu. 20. října slavíme v Česku Den stromů. Jak je dostat do měst a jak je důležitá následná péče? Pod korunami stromů nás provede zahradník Tony Skřipčák, který osvětou a dobrou praxí bojuje za dobro těch, kvůli kterým dýcháme. 

STROMŮ UŽ SE SÁZÍ VÍCE, ALE CHYBÍ NÁSLEDNÁ PÉČE

Ve městě se stromy a rostliny vyskytují v menší míře než mimo něj, jaký má význam zeleň v městském prostředí?

Zeleň má obrovský význam. Dělá prostředí pěknějším a snesitelnějším pro lidi, kteří v něm pracují a řeší stresové situace. Pak je tu samozřejmě i zdravotní a hygienické hledisko. Zeleň vede ke snižování teploty a prašnosti, podporuje život a zadržuje vodu, která by jinak bezcílně odtékala.

Stav veřejné zeleně je bohužel mnohdy žalostný. Posunuli jsme se dopředu v tom, že se jí sazí dost, ale chybí následná péče. Buď se nedělá vůbec, nebo se dělá neodborně. Obce zvolí nejlevnější nabídku a o stromy se pak starají nekvalifikovaní lidé a v konečném důsledku je stav dřevin špatný.

Jaké jsou možnosti výsadby zeleně do vesnic a měst?

Problémem je, že městská infrastruktura je mnohdy zasíťovaná. Musíme hledat prostory, kde zeleň ničemu nebrání. Můžou to být malé skupiny stromů a keřů, které se objevují v malých parcích nebo kolem dětských hřišť.

Musíme si uvědomit si, co od zeleně očekáváme, jak dlouho by měla na místě být a jak velká by měla být. Důležité je přemýšlet dopředu. Mnoho lidí nadává na stromy ve městech. Problém přitom není ve stromech, ale v tom, že někdo před desítkami let vybral druhy, které se do daného prostoru nehodí a jsou třeba zbytečně velké.

NEEXPERIMENTUJTE, JE LEPŠÍ TO UDĚLAT JEDNOU POŘÁDNĚ, NEŽ TO TŘIKRÁT OPRAVOVAT

Jakou hraje roli, jaké typy stromů kde sadíme?

Hraje to naprosto zásadní roli. Úlohou nás zahradníků je využít nadšení a potenciálu, který ve společnosti je a korigovat ho. Měli bychom lidem doporučovat, co je pro danou oblast nejvhodnější a přinášet do toho svou odbornost.

Nadšení funguje. Někdy ale lidé vysází druhy nebo odrůdy, které se do dané oblasti nehodí, což spěje k budoucím problémům. Když už se lidé v obci rozhodnou pro výsadbu, měli by spolupracovat s odborníkem, který dohlédne na správný výběr rostlin a kvalitní provedené výsadby. V konečném důsledku jim to ušetří plno času a peněz. Je podstatně lepší, když se práce udělá jednou pořádně, než ji třikrát opravovat.

Jaké se postavit k výsadbě na náměstích a velkých betonových plochách, které potřebují ozelenit nejvíce?

Je to možné a naopak velice vhodné. Musíme si ale uvědomit, že toto prostředí je extrémní a je proto potřeba více než kde jinde myslet na následnou péči. Jsme v ní ale podstatně dále než před desítkami let a možnosti, jak si s tím poradit, jsou. Je to jenom o tom dát tomu vůli, čas a odborný pohled.

Tady bych apeloval na všechny, kteří se do toho chtějí pustit, že je potřeba to udělat pořádně a zamyslet se nad tím. Zrovna na těchto místech, která jsou vidět, bych doporučoval nezkoušet experimentovat, zaměřit se na to a udělat to nejlépe, jak to jde.

JE DŮLEŽITÉ, ABY MĚLI LIDÉ KE STROMŮM VZTAH

Co může běžný člověk udělat pro to, aby měl ve své obci více zeleně?

Občané se mohou zúčastnit komunitních akcí. První půlkou úspěchu je, aby byly stromy vysázené. Druhou půlkou úspěchu je, že k nim lidé mají nějaký vztah, což vede k tomu, že se o stromy následně pečuje.

Ve chvíli, kdy dodavatelská firma nasadí stromy, tak si jich lidé maximálně všimnou, ale dále je neřeší. Nemají k nim žádnou osobní vazbu, nestarají se o ně a když něco není v pořádku, nechává je to chladnými. 

V momentě, kdy si je sami zasadí, tak je jejich vztah úplně jiný, jsou to jejich stromy. Mají je mnohdy spojené se silnou emocí při výsadbě, s akcí a komunitním životem. Když je pak něco v nepořádku, tak lidé sami chodí na úřady a ptají se. Tím vyvolávají tlak na zastupitele, kteří jim chtějí vyhovět a mají větší motivaci se o to zajímat a prioritizovat to. 

Řekněme, že lidé dojdou na akci, kde vysadí strom, mají pak k němu vazbu a chtěli by se o něj starat. Jakým způsobem to můžou udělat?

Podpořit a rozšířit možnosti pečovatelů o následnou péči jde pomocí workshopů, na kterých zájemcům odborník vysvětlí, jak se má následná péče provádět, a pak se do ní mohou zapojit i oni sami.

Je to zase o proaktivitě - zjistit si, jaká je situace a nabídnout pomoc. Myslím, že drtivá většina zastupitelů a organizátorů, to přivítá s poděkováním a nechá lidi se zapojit. Práce je, zvlášť v prvních letech, skutečně hodně.

Proč je péče v prvních letech tak důležitá?

Přirovnávám to k člověku. Strom je potřeba v prvních letech po výsadbě, kdy je nejcitlivější, vychovat řezem a následnou péčí. Bohužel se vztah lidí k těmto činnostem přetrhal. Mnohdy si myslí, že stačí strom pouze vysadit a tím to končí. Bojovat proti tomu jde osvětou a příklady dobré praxe.

20. října se Den stromů slaví v Česku, Slovensku nebo Polsku. Jak je tomu jinde? 

Ing et Ing Tony Skřipčák

Již od útlého věku mě fascinovala naše krajina i stromy v zahradách. Vždy jsem si uvědomoval jejich obrovský přínos pro přírodu i nás samotné. Proto mě trápilo, že jejich počty se za poslední desítky let rapidně snížily a postupně jsme tak přišli o cenné dědictví. Studium a získávání teoretických poznatků na Zahradnické fakultě Mendelu tak bylo jasnou volbou. Již během studia jsem však cítil potřebu aplikovat své poznatky do praxe. Mým cílem je vracet do veřejného prostoru odolné stromy přizpůsobené místním podmínkám. Spolupracuji s obcemi, městy i spolky, zpracovávám projektové dokumentace, zajišťuji dotační management i dohled nad samotnými výsadbami.

V posledních 3 letech jsme do krajiny vysázeli přes 700 stromů starých a krajových odrůd ovoce a ještě větší počet původních plodonosných keřů. Mým posláním není rozdělovat lány, ale spojovat ekosystémy a místní komunity. Největší odměnou jsou pro mě prosperující ovocné stromy a srdečné vztahy se zástupci jednotlivých komunit. V budoucích letech je můj úkol jasný – pokračovat v nových výsadbách, pečovat o ty stávající a dále podporovat kladný vztah občanů k “jejich” stromům.

Více rozhovorů s Tonym Skřipčákem:

Živý vstup z výsadby v Jistebníku

Video z výsadby v Klimkovicích 

Dobré ráno o starých odrůdách

Dobré ráno výsadba ovocných dřevin