OSOBNÍ VÝZVA – NEPODCEŇTE TO

Autor: Sylva
20/03/2023

Už jste si vybrali své zvířátko? Jste spíše želva nebo surikata? Víte, kolik toho za den nachodíte? Zkuste si ještě teď, než dubnová výzva vypukne zapnout měřící přístroj a zjistit, kolik toho za den ujdete. Nevěnujte tomu žádnou pozornost a kroky cíleně nesbírejte. Na konci dne se podívejte, kolik jste toho naměřili. Výborně a teď to zkuste ještě párkrát v různých dnech ať máte srovnání. Tato čísla se pak pro vás stanou odrazovým můstkem při stanovení osobní výzvy.

Dnes už víme, že ke zdraví nevede nutně 10 000 kroků, ale může to být klidně i méně nebo více. Jde zejména o pravidelnost, tempo a stav našeho těla. Pro někoho je výzvou vyjít z domova a jít na roh ulice pro rohlíky, pro jiného jít do práce pěšky několik kilometrů a jsou i takoví, kteří ujdou 30 km a přijde jim to málo. Zkrátka každý jsme jiný, máme jiné časové možnosti i zvyklosti. Cílem výzvy je překonat sám sebe a přidat do svých všedních dnů o něco kroků navíc.

Tímto se vrátím na začátek a zeptám se – kolik jste průměrně naměřili za den kroků? Budeme tomu číslu říkat koeficient K. Když ho znáte, máte pak dvě možnosti, jak si svou osobní výzvu nastavit. Buďto si vyberete zvířátko, které nejblíže reprezentuje hodnotu K nebo si vyberete některé ze zvířátek s vyšší hodnotou, dle vašich ambicí. První variantu zvolte v případě, kdy se vaše denní hodnoty kroků významně liší a vy byste si chtěli udržet nějaký pravidelný „zdravý průměr“. Druhou variantu si vyberte, pokud cítíte, že máte na víc, že existují možnosti a prostor během dne, kdy můžete dát chůzi šanci. Nebo taky v případě, že na podzim jste svou osobní výzvu zvládli hravě a chcete si stanovit vyšší cíl.

Nezapomeňte, že stanovíte-li si výzvu příliš lehkou, nebude vás to bavit a ani motivovat. To samé však platí i o druhém extrému. Stanovíte-li si ji příliš obtížnou, po pár dnech dojde akorát k demotivaci.

Vybranou osobní výzvu byste pak měli splnit každý den, ne průměrně za měsíc. Cílem je totiž pravidelnost, ne jednorázová abnormální aktivita. Když se vám podaří svou osobní výzvu splnit ve 27 dnech v měsíci, je to důvod k oslavám. Nejdůležitější je však osobní pocit. Jsem spokojený?

Protože po skončení výzvy, ve chvíli, kdy většina z nás propadá euforii a těší se na alespoň jeden den lenošení je ta pravá chvíle se ohlédnout. Podařilo se nám splnit své cíle? Kdy se nám to podařilo a kdy ne? Museli jsme dělat něco jinak, abychom své osobní výzvy dosáhli? Pokud ano, co to bylo a můžeme to dělat i nadále?

Přeji vám šťastnou ruku při dubnovém nastavování osobní výzvy.