Mistrovo mistrovské okénko - Díl pátý - Toulací typ

Za účastníkem dnešního rozhovoru jsme se vypravili v rámci naší spanilé jízdy po výhercích říjnové výzvy, se kterými jsme se nemohli kvůli opatřením proti covidu setkat na slavnostním vyhlášením říjnové výzvy v Bruntálu 20.listopadu. Je jím vítězka kategorie nordic walking Dagmar Skácelová (Daffodil) z Třebíče a sraz si s námi dala v jedné místní cukrárně, kam nás pozvala na zákusek.

Dobrý den, gratuluji k vítězství, koukám, že jste převzala rodinnou štafetu, pokud se totiž nepletu, tak v dubnové výzvě vyhrál ve stejné disciplíně v kategorii mužů Karel Skácel (Male Ousko) rovněž z Třebíče a koukám i ze stejného týmu. Takže jak říká klasik : „Zřejmě slušný oddíl“. Podle data narození to bude buď manžel nebo bratr. Kdo z vás dostal ten nápad přihlásit se do naší výzvy a odkud jste se o ní dozvěděli?

Máte pravdu, je to můj manžel, chodíme spolu rádi pěšky a tak, když jsme na jaře v Třebíčském zpravodaji zahlédli zmínku o dubnové výzvě, hned jsme se do ní přihlásili a nachodili v ní něco kolem 570km. Teď v říjnu jsme i díky krásnému počasí nasbírali 827km (já) resp 817km (manžel), manžel tam měl velmi silnou konkurenci v podobě celkového vítěze Drtikola (1496km), mě to tentokrát na vítězství mezi ženami stačilo. Příště už to asi nevyjde ani mě, ale nevadí, kvůli vítězství jsme se do těchto výzev nepřihlašovali, prostě rádi chodíme, jsme takové toulací typy.

Možná pro vás uděláme novou kategorii smíšených dvojic v nordic walkingu, ještě uvidíme, rádi si hrajeme a vymýšlíme další motivace pro naše účastníky. Teď bych se vás ale rád zeptal na původ vašich přezdívek. Daffodil mi internet přeložil na narcis, takže tipuji, že je to vaše oblíbená květina a koníčkem bude zřejmě zahradničení. Nebo se pletu? Začátek názvu vašeho společného týmu (DaSka KaSka a jak mlaska) vypadá na zkratky jmen, jeho konec si ale netroufám odhadnout a stejně tak ani manželovu přezdívku. Prozradíte nám jejich původ?

Nepletete se je to přesně jak říkáte. Narcisy mám moc ráda, zrovna mi kvetly na mé zahrádce, když jsem nás do výzvy přihlašovala. Zahrádka touto výzvou trpěla nejvíce, celý listopad jsem se jí musela omlouvat za to, jak jsem jí v říjnu zanedbávala, ale vypadá to, že mi to odpustila. Ano DaSka je Dagmar Skácelová a KaSka pak Karel Skácel. Dovětek a jak mlaska je jen taková rýmovačka, která se nám oběma líbila. Manželova přezdívka má původ v dětství, dostal ji už v MŠ díky tomu, že má skutečně malé uši.

Jak šla skloubit naše výzva s prací a rodinou? Co vůbec děláte? 

Jsme už oba s manželem v důchodu, jsme takoví dů-chodci, dříve jsme oba pracovali jako IT pracovníci, muž později učil informatiku na průmyslovce. Co se týče dětí, tak ty jsou už obě velké a mají svou rodinu, takže v tom žádný problém nebyl. Ráno jsme si vzali baťůžky a hůlky a šli se projít. Cestou zpátky jsme nakoupili, já pak honem navařila i na další den abychom ušetřili nějaký čas a odpoledne jsme zase vyrazili ven na další procházku.

Chodíte nejčastěji po rovince nebo vyrážíte raději do hor? Kde se vám s manželem nejvíce líbí a kam se rádi vracíte?

Teď převážně kolem Třebíče, je tady krásně a pořád je na co koukat, i když jdete stejnou trasou, tak je pokaždé trochu jiná. Podzim malíř umí skvěle používat barvy a když mu pomůže sluníčko, člověka to zahřeje u srdce. Jinak máme rádi i kopečky, Žďárské vrchy kolem Sněžného, Šumavu, Jeseníky a dříve jsme navštěvovali hojně i Dolomity.

Říká se, že když člověk chodí správně s NW holemi, tak posiluje nejen spodní, ale i horní část těla. Je to pravda? A jak jste se vlastně k NW dostala vy?

Ano, mohu to jen potvrdit, NW je super a já mu propadla už před mnoha lety poté, co jsem o něm na internetu náhodou objevila článek. Tehdy jsem zrovna pracovala v jedné firmě 7km od Třebíče na pozici IT a když jsem byla v práci unavená, koukala jsem se z okna na jeden pěkný zalesněný kopeček a představovala jsem si sama sebe, jak tam chodím. V jednom krásném starém kresleném vtipu od Vladimíra Jiránka dva vědci diskutují nad počítačem: „Pracuje dobře, zvládne toho hodně, ale víme, že tajně přemýšlí o útěku do přírody.“ Jakoby mluvili o mně, snad jsem pracovala dobře, zvládla toho hodně , ale určitě jsem přemýšlela o útěku do přírody. Po přečtení onoho článku jsem si sehnala NW hůlky a cestou autobusem do práce jsem pak poslouchala dotazy, kde mám lyže. Zpátky jsem těch 7km začala chodit pěšky. Znovu mi pak NW hůlky pomohly v roce 2016. Tehdy se mi něco stalo s očima a můj svět se ocitl v husté mlze. Moc jsem toho tehdy neviděla a nějakou dobu jsem musela být v nemocnici. Po návratu domů jsem popadla hůlky a v rámci vycházek chodila a chodila a svět se mi postupně z té mlhy vracel zpět.

Tak to je super, chůze je prostě léčivá. Ale co nějaké méně pohybově náročné aktivity, přece jen občas je člověk unavený a rád si také odpočine. Co tedy děláte, když nechodíte a nejste na zahrádce?

Dříve jsme s manželem dělali tai-chi, jezdívali jsme i na kempy a cvičili se šavlí, teď se tomu věnuje už jen můj muž a chodí ho 2x týdně cvičit, já místo toho cvičím stejně často ve fitness centru. Já se také snažím zdokonalovat v angličtině, ráda totiž čtu detektivky v originále a spolu navštěvujeme ZUŠ - Akademii pro seniory předmět Kreslení. Respektive manžel 3.ročník a já teprve 2.ročník, protože dříve mě nevzali, protože jsem byla „moc mladá“.

Tak to asi ženu ve vašem věku potěší, když ji označují za mladou, nebo se pletu? Můžu poprosit o nějakou fotku vašeho díla?

No já ráda v tomto případě nebyla, že jsem musela rok počkat. Tak třeba tento obrázek, nazvala jsem ho Jarní pohádka. Malovala jsem ho pastelem a jeho velikost je A0.

Tak ten je moc pěkný, je vidět, že vás to malování baví, ale omlouvám se, musíme zase vyrazit dál za dalšími výherci, takže na závěr ještě pár otázek. Uvidíme vás v dubnové výzvě 2022 a pokud ano, zkusíte do výzvy přilákat někoho z rodiny, svých přátel či známých, tak aby jste se mohli zúčastnit i týmové výzvy?

Jsem ráda, že se vám to líbí. Maluji si sice jen pro sebe, ale člověka vždycky potěší, když se to pak líbí i ostatním. Dubnové výzvy se určitě s mužem opět zúčastníme, ale jestli se nám tým podaří doplnit tak, aby se mohl do výzvy zapojit netušíme. Zkusíme to.

To mi stačí, rád jsem vás poznal. Děkuji za velmi příjemný rozhovor a pozvání na zákusek, dobře jste to „napekla“, přeji vám i všem vašim blízkým klidné prožití letošních vánočních svátků a pevně věřím, že už normální příští rok.

Mr.