Mistrovo mistrovské okénko - Díl druhý - 34 krůčků ke zlaté

Autor: Jiří Kučka (mistr)
28/11/2021

Ani v tom nejdivočejším snu by nás pořadatele a určitě ani obě aktérky mého dnešního okénka nenapadlo, jak málo může rozhodnout o umístění na 1. a 2.místě v kategorii žen a přece se tak stalo. 34 kroků nebo cca 25 metrů. Prostě si v noci jednou zajít k ledničce a podívat se, jestli se v ní ještě svítí a pořadí mohlo být opačné. Na fotkách můžete vidět Věročku (druhá fotka ), které právě taková minimální vzdálenost chyběla na Libču (první fotka) a tak obsadila 2.místo v ženách (3. celkově) a Libča ji v obou žebříčcích o jedno místo předčila a byla tak tudíž první mezi ženami  a celkově druhá hned za „králem popelářů“ Drtikolem.

S Libčou jsem se potkal poprvé na slavnostním vyhlášení vítězů dubnové výzvy, s Věročkou zase na slavnostním vyhlášení říjnové výzvy. Obě jsou z Olomouckého kraje, k oběma to mám celkem blízko a když byl rozdíl mezi nimi tak strašně malý, bylo rozhodnuto, udělám s nimi dvojrozhovor.

Takže dámy, přijměte prosím mou gratulaci ke skvělým výkonům a zkuste nám o sobě něco málo prozradit. Začněme třeba přezdívkami: Libča vychází, nespletu se, ze jména Libuše, to je jasné a mě teď tak napadá, kdo jiný by měl vlastně nachodit nejvíce kroků než jedna ze tří dcer knížete Kroka. Máš i věštecké schopnosti? Věděla jsi dopředu, jak to dopadne a nebo jsi měla do poslední chvíle aspoň nepatrné obavy o výsledek?  To určitě ne, soupeři byli strašně neodbytní, takže jsem si nemohla být jistá až do konce, jak to dopadne.

 

Věročko, při pohledu na tento tvar tvého jména se nemohu nezeptat, zda nemáš nějaké kořeny v zemích bývalého Sovětského svazu nebo na Slovensku? Co ty, jak jsi váš vzájemný souboj prožívala ty?

Nene, jen se mi líbí tenhle tvar mého jména a tak jsem si ho dala jako přezdívku. Co se týče  výzvy, tak já jsem ze začátku sledovala jen jak si vedu v Prostějově a až mě upozornila kamarádka, že jsem na tom dobře i v celkovém pořadí, tak jsem to začala taky sledovat a chodila i díky tomu víc a víc.

 

Odkud jste se dozvěděly o naší výzvě a co se vám na ní líbí nejvíc?

Libča: z internetu a protože ráda chodím po přírodě, tak jsme se do toho hned s holkama pustily

Věročka: od své kamarádky Lentilka89 a protože jsem už chodila od května, kdy jsem dostala darem chytré hodinky, tak jsem se do toho pustila taky a strašně mě bavilo překonávat sama sebe    a posouvat si stále svoje limity

Jaké je vaše zaměstnání? Nachodíte více kroků v něm, cestou do a z práce a nebo jste většinu nachozených kroků ve výzvě nasbíraly ve svém volném čase?

Libča: pracuji jako dělnice v provozu a v práci si své kroky neměřím, pokud bych to dělala, tak bych zřejmě i tam těch 10000 kroků udělala, takže spíš cesta do práce a z práce domů, i když občas chůzi střídám s kolem a pak hlavně ve svém volném čase.

Věročka: já jsem momentálně v domácnosti, byla jsem po operaci ramene (v červenci) a až vlastně chůze velkých vzdáleností mi pomohla s léčbou ramene a moje doktorka mi pak ve srandě říkala, že snad bude muset ostatním pacientkám předepisovat, aby každý den chodily alespoň 50000 kroků. Prostě jsem celý den chodila kam jen se dalo a měla jsem velké štěstí, že mě v tom přítel a má dcera (11 let) plně podporovali

 

Jak moc velký zásah do chodu vašich domácností tahle výzva byla? Jak se na ni dívali vaši partneři a děti? Věročka už nám na to odpověděla u předchozí otázky, ale jak jsi to měla ty Libčo?

No, jako matka jsem fungovala doma tak na 1%, naštěstí jsou už děti velké, mám dvě dcery a nejmladšího syna, ale to víš, že si ťukali na čelo, když viděli, kolik toho nachodím.  Nejstarší dcera už je dospělá a byla se mnou i v našem týmu (Pozn. Baby team, vítězný tým výzvy), té jsem se věnovala nejvíce. Prostřední dcera, aby mě taky viděla a mohla si se mnou popovídat chodila občas s námi a tak nejvíce „trpěl" ten nejmladší, ale i on byl asi rád, že nebyl pořád pod dohledem.

 

Člověk je často nucen poslouchat od svých příbuzných stále stejné historky ze svého mládí, no řekněme spíše ze svých ranných let, protože mladí jsme přece pořád, ve kterých hraje hlavní roli. Víte třeba v kolika měsících jste začaly chodit?

Libča: Já byla lenoch, dávala jsem si načas a chodit začala až cca v 15-ti měsících

Věročka: Tak aspoň jedno prvenství mám v našem soutěžení, chodila jsem kolem 10.měsíce

 

A co váš největší sportovní výkon, výkon kterého si nejvíc ceníte? Případně jakou nejdelší vzdálenost jste ušli za jeden den? Chodíte raději po horách nebo po nákupech?

Libča: V dětství, někdy mezi 15-20 lety jsem se věnovala sportovní střelbě (malorážka) a v okrese jsem vyhrávala. Vzdálenost zřejmě zde ve výzvě 17.10. jsem ušla celkem 70,8km a samozřejmě hory, to dá rozum, tam je krásně a člověk si vyčistí hlavu.

Věročka:  Zdolání Sparťana v Litovli, modřiny jsem měla všude, ale pomoc neznámých soupeřek na trati při zdolávání zdánlivě nezdolatelné překážky a pocity po jeho dokončení jsou nepopsatelné. A pak celá tahle výzva, kdy jsem si stále posouvala svoje vlastní limity. Já nejvíce ušla také v této výzvě 57,19km 24.10. a i já dávám přednost horám. Nákupy nesnáším. A hory by se mi líbily, kdyby byly rovné, ale to by pak už nebyly hory, prostě po rovině se mi chodí lépe, ale přítel miluje hory a já přítele, takže vzhůru do hor.

 

Máme za sebou skoro měsíc od konce říjnové výzvy. Jak jste na tom v listopadu, kolik km jste zatím nachodily?

Libča: tempo se zvolnilo, vzdálenosti zkrátily, ale minimálně 15km průměrně denně nachodím

Věročka: Tak to jsme teď na tom podobně, i já chodím průměrně cca třetinu toho co minulý měsíc

 

Když nechodíte, co vám zabere nejvíce času?

Libča: Rodina, Zahrádka, malé hospodářství, pejsci (voříšek a husky)

Věročka: Celou výzvu jsem se těšila na to, až se zase postavím k plotně a budu mít čas vařit

 

Blíží se Vánoce co pečení cukroví, kolik druhů plánujete? Kapr nebo řízek? Dodržujete nějaké vánoční zvyky?

Libča: Peču tak 10-12 druhů. K Vánocům patří kapr, kupujeme živého a z ostatních zvyků poslouchání koled a rozkrojení jablíčka a hledání hvězdičky v něm.

 

Věročka: U nás cukroví nikdo skoro nejí, takže peču maximálně linecké a vanilkové rohlíčky, těch se někdo přece jen ujme. Kapr taky živý a nakonec ho tluču já. Jinak vždycky nazdobíme v lese stromeček pro zvířátka a na Nový rok se pak jdeme podívat, jak jim chutnalo.

 

No když už jsme u toho stromečku, tak na Věročku ještě jedna otázka, jak se ti líbí letošní vánoční stromeček v Prostějově?

Takový netradiční (smích) Prostě v Pise mají šikmou věž a my zase šikmý stromeček, aspoň budeme populární, kdo to má že jo?

 

Na závěr musí přijít obliogátní otázka: Co vy a dubnová výzva? Půjdete zase do toho?

A pokud ano, tak s jakými plány?

Libča: Pokud to zdraví dovolí, tak se určitě zúčastním a chtěla bych se udržet aspoň do 5.místa. Když tak čtu, jaké máte plány na rozšíření výzvy, tak to bude asi hodně náročné.

Věročka: Přihlásím se určitě, ale vzhledem k tomu, že mi říjnová výzva vyléčila moje rameno, tak bych si ráda našla nějakou práci a už nebudu mít celý den na to, abych jen chodila. Na druhou stranu chce moje kamarádka Lentilka89 vytvořit do dubnové výzvy tým a tak bude další motivace.

 

     Dámy děkuji vám za vaši společnost, přeji vám i všem vašim blízkým krásné prožití vánočních svátků a do příštího roku vykročení tou správnou nohou.

 

Mr.

Aktuality

Generální partner

Hlavní partneři

Partneři

Mediální partneři

Spolupracujeme