Chůze je nejpřirozenější pohyb

Každý den uděláme tisíce kroků. Děláme je ale správně? O chůzi jsme si v malém rozhovoru povídali s bývalou ministryní zdravotnictví a současnou ortopedkou Marií Součkovou.

Pozná člověk sám, zda chodí správně, nebo ne?

Každý z nás má svůj styl chůze, každý má svou typickou chůzi. V souhrnu se ale vzorce při správném vývoji pohybové soustavy podobají. Odchylky od tohoto vzorce pak sleduje specialista. Při onemocnění například kyčelních kloubů je zřejmá tzv. kolébavá chůze. Když nás něco bolí – záda, kolena, kotník –, danou končetinu se snažíme méně zatěžovat a přetěžujeme druhou stranu a někdy i kulháme.

Nejvíce se chybné odvíjení nohou projeví na obuvi ošlapem. Máte nějaké tipy, na co si dávat pozor?

Je dobré se při výběru obuvi podívat na starou ochozenou obuv a podle ošlapu pak volit pevnou podešev a je-li např. obuv ochozena více v patě na vnitřní straně, nebát se komfortní vložky.

Měli bychom se učit chodit jinak, nebo si naše tělo našlo dobrou rovnováhu, jak vyrovnat naši atypičnost?

Učit se lze všemu v každém věku, tedy i chůzi, ale na základě podrobného vyšetření ve spolupráci specialisty a fyzioterapeuta. Jedná- li se o funkční poruchu, je možné ji odstranit, s vadami vrozenými nebo získanými se může pomoci včasnou operací.

Co považujete v chůzi za nejpodstatnější?

Chůze je pro nás nejpřirozenějším pohybem, zapojíme při něm svaly celého těla. Vydáme-li se svižnějším tempem, nejen, že spálíme dostatek kalorií, ale zapojíme svaly dolních končetin, břicha, zad a rukou a přidáme-li k tomu ještě hole, pak už je vše dokonalé včetně odlehčení třeba našich kloubů, kde již hlodá zub času – artróza. Navíc si dopřejeme poklidnou procházkou duševní relax a mnohdy se podíváme do míst, která neznáme, nebo si všimneme věcí, které jsme až dosud nevnímali.

Rozhovor s naší ambasadorkou Marií Součkovou vyšel v březnovém čísle Pražské EVVOluce