Stín, chládek a lepší nálada. Proč potřebujeme stromy tam, kudy chodíme?

Stín v horkém dni, příjemnější ulice, čistší vzduch i místo, kde si na chvíli odpočineme. Stromy jsou mnohem víc než jen zelenou ozdobou měst. Dnes slavíme Světový den stromů, a tak se podíváme na to, jak ovlivňují prostředí, ve kterém každý den žijeme a chodíme. Přečtěte si, co pro nás stromy znamenají, pak vyrazte ven mezi ně a získejte dnešní odznáček.

Nejdřív jeden mýtus: kyslík

Když se řekne „proč jsou stromy důležité“, většina z nás odpoví „kvůli kyslíku“. Kyslík, který stromy vyrábějí, je sice často uváděný přínos, ale ve skutečnosti je poměrně bezvýznamný, protože ho atmosféra obsahuje obrovské množství.

Pro životní prostředí a lidské zdraví jsou podle různých autorů důležitější jiné přínosy městských stromů. Pojďme se tedy podívat na ty:

1. Stromy fungují jako klimatizace zdarma

Rozpálený asfalt a beton dělají z měst tepelné ostrovy. Velká studie v časopise Nature Communications analyzovala satelitní data z 293 evropských měst. Během horkých let byl povrch v oblastech bohatých na stromy ve střední Evropě o 8–12 °C chladnější, v jižní Evropě až o 4 °C. Zajímavé je i srovnání s trávníkem: zelené plochy bez stromů chladí přibližně 2–4× méně než stromy.

Rozdíl pocítíte i na vzduchu, kterým procházíte. Dlouhodobé měření v britském Bristolu ukázalo, že za nejteplejších dní měly ulice se stromy přes den nižší teplotu vzduchu než okolní ulice bez stromů, a to až o 2,3 °C. Nejvíc to platilo u ulic se stromy po celé délce.

2. Stromy zachraňují životy v horkých létech

Vědci, kteří zkoumali 93 evropských měst, potvrdili, že teplo ve městech není jen nepříjemné, ale i nebezpečné. S přehřátými ulicemi podle nich souvisí 6 700 předčasných úmrtí, tedy asi 4,3 % všech letních úmrtí. Dobrou zprávou je, že zhruba třetině z nich by se dalo předejít, kdyby stromy pokrývaly alespoň 30 % plochy měst. Ochladilo by se v průměru o 0,4 °C, což zní jako málo, ale zachránilo by to přes 2 600 životů.

3. Stromy pod okny pomáhají psychice

Vědci v německém Lipsku sledovali téměř 10 000 obyvatel a zjistili, že lidé, kteří měli do 100 metrů od domova více stromů, dostávali méně často předepsaná antidepresiva. Po zohlednění dalších faktorů byla tato souvislost jen na hraně statistické významnosti, u lidí s nižšími příjmy a horším sociálním zázemím ale byla jasně patrná. Podle autorů tak i obyčejný každodenní kontakt s přírodou, třeba stromy, které míjíme cestou z domu, může snižovat riziko deprese.

4. Pod stromy se chodí líp a víc

A teď to, co nás zajímá nejvíc. Přehledová studie shrnující výzkumy o zeleni a aktivním pohybu uvádí, že vyšší hustota stromů na ulici opakovaně souvisela s vyšší pravděpodobností, že lidé chodí pěšky. Londýnská analýza navíc zjistila zjistila, že lidé z oblastí s nejlepší „zelenou chodeckou dostupností“ měli denně o 2,41 minuty víc středně intenzivního až intenzivního pohybu než lidé z oblastí nejhorších. Nezní to jako moc, ale za rok je to přes 14 hodin pohybu navíc.

5. Stromy chytají déšť

Stromy pomáhají i při přívalových deštích, kdy voda z betonu rychle odtéká do kanalizace. Měření ve slovinské Lublani ukázalo, že bříza zachytí 20,6 % ročních srážek a borovice černá dokonce 51 %. Na parkovišti dokázala výsadba stromů snížit odtok vody až o 17 %.

Co si z toho vzít na dnešní procházku?
Až budete dnes plánovat trasu, zkuste zvolit tu po stromořadí, parkem nebo alejí. Vašemu tělu i hlavě to udělá dobře. A pokud ve vašem okolí stromy chybí, Den stromů je ideální chvíle zjistit, jestli se u vás nechystá podzimní výsadba, a přiložit ruku k dílu.